Sudety (též Sudetsko, německy Sudetenland, polsky Kraj Sudetów nebo Kraj Sudecki) je v češtině označení pro ty pohraniční oblasti dnešního Česka, ve kterých do roku 1945 převažovalo německé osídlení. Sudety je též označení Krkonošsko-jesenické subprovincie; v němčině (Sudeten) a polštině (Sudety) zůstalo dosud základním označením, v češtině se již používá méně, protože československý stát v roce 1945 používání tohoto slova vyhláškou zakázal, avšak od 90. let bylo jako historicko-geografický pojem částečně rehabilitováno. (Zdroj Wikipedia)

Německé státy a Němci ve Svaté říši římské i Němci žijící uvnitř zemí Koruny české byli brzy po vzniku českého státu trvalým faktorem jeho vývoje. Ti posledně jmenovaní žili jako Němci čeští, moravští či slezští v daných zemích už od středověku, kdy je do Čech povolali vládnoucí Přemyslovci – jednak aby plnili progresivní ekonomickou funkci (kolonizace pohraničního hvozdu a kolonizace městská), jednak aby vylepšili místní právo zvykové psaným právem zákupním a zejména, aby založením a mocí královských měst posílili moc panovníka proti vzmáhající se šlechtě. Christianizací ze Západu, která rychle překryla christianizaci z Byzance, přispěli k rychlému rozvoji kultury. Současně s tím vším proběhlo i zařazení českých zemí, s jistým specifickým a- zejména v době císaře Karla IV. – ne nevýznamným postavením , do Svaté řiše římské. Vzájemné ” stýkání a potýkání se Čechů s Němci ” a přijímání a odmítání řádů od Němců a Římanů označil F.Palacký dokonce za ústřední moment českých dějin. Přitom ovšem Češi udrželi ve své zemi svou vlastní prioritu. (Zdroj Sudety pod hákovým křížem – V.Kural, Z.Radvanovský a kol.)